Pod těmito pojmy se rozumí aplikace které jsou sice využívány koncovými uživateli, ale jejichž data a podstatná část programového vybavení je uložena centralizovaně na serveru mimo kontrolu uživatele. Český překlad zatím neexistuje. Facebook je napřáklad podskupina těchto aplikací. Další známou skupinou těchto aplikací jsou zdarma dostupné webové poštovní služby jako například gmail, nebo seznam. Tyto aplikace přinášejí uživatelům nesporný užitek, nicméně jejich masové používání je rovněž zdrojem značných rizik do budoucna. Propagačním heslem cloud computingu je, tvrzení, že vaše data vám budou dostupná kdekoliv a z jakéhokoliv počítače. Realita je ale taková, že vaše data jsou uložena na vzdáleném počítači, který naprosto nekontrolujete, za právních podmínek o kterých často máte mlhavé představy, jejich dostupnost je podmíněna funkčností serveru a vašim fungujícím internetovým připojením a vaše schopnost s daty disponovat je vázána na software, který zcela kontroluje majitel serveru. Mezi slyžby cloud computingu patří i plánovací kalendář uložený na vzdáleném serveru, nebo dokonce diskové úložiště na vzdáleném serveru. Takové služby už představují naprosto fatální ohrožení soukromí. Pokud určitá korporace nebo státní aparát má přístup k vašemu rozvrhu (používáte plánovací kalendář na serveru), zná obsah vašeho disku (používáte diskové úložiště na vzdáleném serveru), vaše sociální kontakty a přátele (používáte služby sociálních sítí) a navíc veškerou komunikaci a její obsah (používáte nešifrované komunikátory al a ICQ) jste totálně pod kontrolou se všemi negativy z toho vyplývajícími. Situaci, kdy velká část našich občanů bude takto pod kontrolou považujeme za ohrožení národní bezpečnosti a individuálních svobod, neboť se vystavuje ven velké množství zpravodajských informací, jejichž objem navíc vzrůstá s rostoucí důležitostí elektronické komunikace. Před úskalími cloud computingu varovala i jedna z nejvýznamnějších osobností hnutí za svobodný software Richard Stalmann.
Považujeme koncept cloud computingu v současné podobě za hru s ohněm, který má nepřehlédnutelné právní, technologické, etické, ale především politické odstíny. U služeb cloud computingu vyvstává zejména otázka míry centralizace a kontroly tohoto centrálního uzlu (serveru) ze strany uživatelů, nebo jiných skupin (provozovatel služby). Někdy například může být cloud computing realizován jako vzdálený přístup k firemní poště, a tento server je zároveň pod plnou kontrolou majitele. Většinou ale bývá plná kontrola nad serverem s daty a aplikacemi na straně provozovatele, často i s drastickými licencemi pro uživatele, které prakticky znamenají odebrání vlastnických práv uživatele k jeho vlastním datům, jak to dělá například program ICQ, nebo služba facebook.
Za technologicky i politicky dosažitelné řešení, což znamená stav, kdy uživatelé budou moci využívat výhod cloud computingu a zároveň budou chráněni před výše zmíněnými riziky, považujeme takovou technologii, kde nebude existovat pouze jeden server služby, ale bude serverů existovat několik kooperujících, leč nezávislých. Pochopitelně uživatelská data budou majetkem uživatelů a provozovatele serveru ani nikdo jiný si k nim nebudou vyhrazoval žádný druh práv. Z technického pohledu budou data transparentně šifrována kdykoliv opustí uživatelův počítač a zamíří na server. Budoucí technologie svobodného cloud computingu by tedy mohla vypadat velmi podobně jako současné peer-to-peer sítě, čímž by se řešila i otázka dostupnosti služeb.
