Technologický program Dělnické strany sociální spravedlnosti

Nutným předpokladem tvorby svobodného obsahu, přesněji řečeno jakéhokoliv kvalitního obsahu, jsou lidé, kteří jsou této tvorby vůbec schopni. Součástí tvorby svobodného obsahu je výchova mládeže tak, aby byli schopni tvořit kvalitní obsah o který bude zájem a který bude společenství kulturně povznášet. Investice do takových kreativních jedinců se společnosti vrátí podstatně více než plýtvání prostředky na vzdělávaní nevzdělatelných nepřizpůsobivých bez jakéhokoliv talentu a vůle, což je bohužel politika prosazovaná současnou vládou. Musíme si tedy softwarové specialisty a umělce vychovat sami, jakákoliv sugerovaná představa, že se kvalifikované síly vynoří odkudsi z džungle nebo, že se intelektuální práce přesune například do Indie, kde je mizivá cena práce je v rozporu s realitou. Už dnes firmy zjišťují, že výsledky takové levné práce se poté často dost draze zpravují právě zde. Navíc po třetím světě rozhodně neběhají tisíce kvalifikovaných programátorů z chatrče a ceny těch několika schopných už dosáhly Evropského průměru. Představy o dovozu kvalifikovaných sil jsou ještě více mimo realitu, ze dvou důvodů. Jednak je globální přebytek kvalifikovaných pracovníků mýtus jednak mohou jít i jinam, kde platí více, ale především, smysl existence naší společnosti je v sebezdokonalování vlastních schopností včetně intelektuálních a kreativních nikoliv v degeneraci a konzumu.
V rámci výchovy tedy budeme mladé generaci vštěpovat nejen znalosti, které jsou přímo použitelné k tvůrčí činnosti, ale i chuť k tvorbě a bádání, pozitivní postoje k profesím kreativních profesionálů, přirozenou úctu k výsledkům jejich činnosti a z toho vyplývající společenskou prestiž, a zejména vědomí pospolitosti při tvorbě těchto statků. Neboť na jejich tvorbě bude spolupracovat materiálně celý národ . Mladý člověk, který bude tvořit pro společnost musí být nejen schopný profesionál, ale musí mít i jistotu, že nebude nahrazen nějakým cizincem jen proto, že je tento cizinec ochoten dočasně pracovat za misku rýže. Také musí být osvobozen od diktátu nadnárodních korporací. V případě umělce to je osvobození od diktátu vkusu a kulturního kontextu díla, zejména absence neomarxistické politické korektnosti. V případě programátorů se jedná o osvobození od technologicko-marketingových požadavků nadnárodních firem a soustředění se na uživatele a užitečnost díla. Dále by měl mladý člověk získat právní vědomí v oblasti informatiky alespoň do té míry, že chápe hlubší podstatu nebezpečnosti omezování svobody projevu a zásahů do soukromí jakou předvádí tento režim.